Než Vaši pozornost zaujme bohatá historie naší školy, dovolte mi jako současnému řediteli malou vsuvku. Následující řádky napsal člověk, který pro školu mnohé udělal a který osvědčil své hodnotové postoje v nelehkých životních zkouškách. Děkuji panu Jiřímu Cihlovi, jenž jako mnozí další v dlouhé historické řadě učitelů a ředitelů spojil svůj život s naší školou. Děkuji mu i za symbolické datum zpracování následujících řádek.
Gymnázium se vyvíjelo z latinské školy městské, která vznikla pravděpodobně ve 13. století (B.Balbín: Bohemia docta). První autentická zpráva je z podzimu 1335, kdy král Jan Lucemburský udělil městu právo jmenovat rektora školy. Na sklonku 14. století působil ve funkci rektora jeden ze zakladatelů německy psané umělecké literatury Jan ze Žatce /Johann von Saaz/, autor básnické skladby Ackermann aus Beheim – Oráč z Čech.
Rektor Jakub Strabo z Klatov vydává r. 1575 spis Schola Zatecensis a škola se stává vzorem pro ostatní městské školy. Byla pětitřídní- nejvyšší třída byla prima, nejnižší kvinta. V druhé polovině 16. stol. a začátkem století sedmnáctého působí na škole řada osobností, etnických Čechů, kteří však publikují latinsky. Mezi nimi vynikli Georgius Ostracius /Střípek/, autor Descriptio urbis et scholae Zatecensis, a Venceslaus Ripa /Řípa/, autor veršovaných latinských žateckých dějin.
Po bitvě na Bílé hoře valná část učitelů odchází do emigrace – Žatec byl převážně evangelický. Proto je škola odevzdána do péče strahovských premonstrátů, kteří v podstatě školu řídí až do postátnění roku 1873. Roku 1777 je škola zrušena jako veřejný ústav v důsledku josefinských reforem. Premonstráti mohou vyučovat jen privátně.
V roce 1807 je gymnázium, zásluhou města, obnoveno. Dostává od právovárečného měšťanstva budovu na dnešním náměstí 5. května /Florianplatz/. V roce 1817 se přidává jedna třída, je tedy šestitřídní. Ministerskými výnosy se stávají gymnázia osmitřídními, na žateckém gymnáziu jsou první maturity osmitřídního gymnázia v roce 1853.
Roku 1873 je ústav postátněn v podstatě proto, že premonstráti neměli dost kvalifikovaných učitelů hlavně pro přírodovědné předměty. Dostává název Kaiserliches Königliche Staatsobergymnasium. První ředitel Josef Hollub sloužil až do r. 1899. Počet studentů se pohyboval maximálně kolem 200. Čechů bylo v letech 1881 – 1901 průměrně kolem 5 %.
Dne 2. prosince 1903 byla slavnostně otevřena nová budova na jižním okraji města. Ku příležitosti 55. výročí panování císaře Františka Josefa dostává gymnázium název Kaiserliches Konigliche Kaiser Franz Joseph-Staatsober gymnasium in Saaz. Autorem projektu nové budovy byl liberecký architekt Ernst Schäfer, který vyhrál veřejnou soutěž. Do I. světové války studovalo na škole až 300 žáků. Od škol.roku 1904/5 se objevují na škole studentky, do konce I. světové války jako privatistky.
V československém období 1918 – 38 je změněno gymnázium na reálné gymnázium (16. 7 1919). V prvním desetiletí republiky je patrný pokles žáků, až v polovině 30.let dosahuje počet studentů počtů z doby před l. světovou válkou. Od r. 1918 jsou mezi řádnými studenty i děvčata. Do učebního rozvrhu je zavedena povinná čeština.
Koncem roku 1938 je říšským výnosem gymnázium přeměněno na Oberschule fur Jungem (Vyšší škola pro chlapce) s tím, že školu mohou navštěvovat i děvčata. R. 1942 se přidává historizující název „Ackermann-Schule“ /Oráčova škola/ na počest Jana ze Žatce a jeho slavného spisu Ackermann aus Beheim. V roce 1941 jsou zavedeny trimestry – I. končil před Vánoci, II. začátkem dubna, III. počátkem července. Poslední klasifikace německého ústavu byla provedena za II. trimestr pouze u asi 72 % žáků v důsledku rozvratu na konci války.
Od prvního září 1945 začíná vyučovat české reálné gymnázium. Otvírá 2. – 8. třídu, 151 žáků (60 dívek). Prvním ředitelem byl RNDr. Josef Mikeš. Na konci školního roku 1947/48 bylo ve škole 390 studentů. Významnou skupinou žáků byli studenti z ukrajinské Volyně – až 30 % číselného stavu.
Na základě zákona č. 95 z 21. dubna 1948 jsou zrušena osmitřídní gymnázia a vytvořena gymnázia čtyřletá, která fungují v letech 1948 – 53. Charakteristický je pokles žactva z 239 v r. 1948 na 75 v r. 1953. Za toto pětileté období se vystřídali tři ředitelé. Třídy byly rozděleny na humanitní, kde byla profilujícím předmětem latina, a technické, kde se vyučovala deskriptivní geometrie.
Na podkladě školského zákona č. 31/1953 z 23. dubna 1953 se vytváří jedenáctiletá střední škola. Spojuje se pod jedním vedením osmiletá základní škola s třemi třídami středoškolskými. V r. 1960 dostávají středoškolské třídy název Střední všeobecně vzdělávací škola /SVVŠ/, jsou však spojeny se základní školou. Počet žactva dosahuje v některých letech kolem 600. Charakteristickým rysem je zavedení výrobní praxe od poloviny 50. let (zemědělství, strojnictví,, stavebnictví), trvá až do r. 1990. V některých letech probíhají jednoleté a dvouleté maturitní kurzy pro důstojníky čsl. armády.Pod vlivem reformního hnutí r. 1968 je vydán zákon č. 168/1968, kterým bylo znovu zřízeno čtyřleté gymnázium. Bylo zřizováno postupně, takže poslední maturity SVVŠ proběhly v r. 1970. Od tohoto roku existuje do r. 1990 čtyřleté gymnázium.
V současné době jsou vyučovány na gymnáziu dva studijní cykly, čtyřletý a osmiletý, celkem ve dvanácti třídách denního studia.
V Žatci 21. srpna 2005, Jiří Cihla v.r.